|
|
Mezinárodní dědické právo s důrazem na evropskou úpravu
Chybová, Lucie ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Mezinárodní dědické právo s důrazem na evropskou úpravu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právní úpravou dědictví s mezinárodním prvkem s důrazem na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4.6.2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (Nařízení o dědictví). Práce nejprve vymezuje předmět mezinárodního dědického práva a popisuje metody jeho právní úpravy. Dále se práce podrobněji věnuje pramenům mezinárodního dědického práva a jejich vzájemným vztahům, zejména pak vztahu dvoustranných mezinárodních smluv a Nařízení o dědictví. Následně práce vymezuje lex hereditatis (právo rozhodné pro dědické poměry) a hraniční určovatele pro mezinárodní dědické právo typické, tedy státní příslušnost zůstavitele, poslední obvyklý pobyt zůstavitele a polohu nemovité věci. Jádro práce tvoří kapitoly věnující se kolizním normám stanovujícím rozhodné právo pro dědické poměry dle Nařízení o dědictví a souvisejícím institutům mezinárodního práva soukromého v souvislosti s přeshraničním děděním, které dědický statut ovlivňují, jako je např. výhrada veřejného pořádku a imperativní normy, a také kapitoly o kolizních normách pro přípustnost a platnost pořízení pro případ smrti....
|
|
|
Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé
Hakobjan, Suzana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé Záměrem této práce je přiblížit čtenáři ne příliš známou, ale velice závažnou, problematiku mezinárodních únosů dětí a podat za tímto účelem celkový přehled o její právní úpravě. V této souvislosti jsou uváděny některé mezinárodní smlouvy, které mají v oblasti mezinárodních únosů dětí zásadní význam. Jde především o Haagskou úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (dále jen Úmluva), ale také o Úmluvu o právech dítěte (dále jen ÚPD) a v neposlední řadě také o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP). Tato práce představuje ucelenou a systematickou analýzu především Úmluvy, která je komplexní právní úpravou samotné problematiky únosů, jejímž cílem je navrátit unesené dítě zpět a působit preventivně proti únosům jako protiprávním jevům. Souběžné s tím podává přehled ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva v oblasti mezinárodních únosů a současně upozorňuje na některé nedostatky v právní úpravy v Úmluvě obsažené. Zároveň nabízí více pohledů na řešení některých konkrétních otázek, které mají v rámci ochrany dítěte zásadní význam a zároveň upozorňuje na protichůdné názory odborné veřejnosti a na nejednotnou aplikaci Úmluvy v praxi smluvních států. Tato diplomová práce je členěná do 7...
|
|
|
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a mezinárodní právo soukromé
Jirmanová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Od konce 20. století dochází v důsledku rozvoje nových technologií, snadnějšího cestování a otevírání státních hranic ke zvýšené migraci lidí. Lidé odjíždějí do zahraničí za prací, studiem či poznáním nových zemí. V rámci těchto cest někteří z nich naleznou v zahraničí životního partnera, usadí se zde, uzavírají manželství a zakládají rodinu. Nezřídka se stává, že manželství těchto lidí končí rozvodem. Pocházejí-li z takového svazku děti, vyvstávají otázky, kdo se o děti bude nadále starat, kdo bude platit výživné apod. V některých případech se rodič rozhodne konfliktní situaci řešit tak, že se i s dítětem odstěhuje bez souhlasu druhého rodiče do jiného místa v rámci téže země, nebo se rozhodne odstěhovat do jiné země, a to zpravidla té, ze které pochází. Zde se chce i s dítětem usadit a legalizovat svůj pobyt. Takové přemístění, při němž dochází k překročení státních hranic, je považováno za mezinárodní únos dítěte. Základním dokumentem, který se problematikou mezinárodních únosů dětí zabývá, je Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která byla přijata 25. 10. 1980, a v současné době se k ní připojilo již 87 států. Haagská úmluva stanoví pravidla, podle nichž se postupuje v případě, že k mezinárodnímu únosu dítěte došlo. Ačkoliv Úmluva ve svém názvu používá pojem únos,...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Mezinárodní dědické právo s důrazem na evropskou úpravu
Káplová, Eva ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
MEZINÁRODNÍ DĚDICKÉ PRÁVO S DŮRAZEM NA EVROPSKOU ÚPRAVU Tato diplomová práce se zabývá mezinárodním dědickým právem s důrazem na evropskou úpravu, a to zejména na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení (nařízení o dědictví). Toto nařízení o dědictví se uplatní v dědických řízeních s mezinárodním prvkem týkající se zůstavitelů, kteří zemřeli po 17.8.2015. Cílem nařízení o dědictví je zjednodušit a urychlit tato dědická řízení v rámci Evropské unie. V zásadě by se mělo rozhodnout o celém majetku zůstavitele v průběhu jediného dědického řízení a vyloučit tím konflikt v rámci soudních rozhodnutí, který by jinak hrozil v případě štěpení dědického řízení na několik samostatných řízení v různých státech. Diplomová práce se dále věnuje pojmu hraniční určovatel v mezinárodním právu, kdy stále více nabývá na významu obvyklý pobyt /habitual residence/, přičemž do pozadí již ustupují hraniční určovatelé, jako je bydliště či státní občanství. V rámci své práce objasňuji tzv. estate planning, tedy uspořádání dědických poměrů za života budoucího zůstavitele. Naplánování pozůstalosti se sice může zdát jako složitý...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a mezinárodní právo soukromé
Jirmanová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Od konce 20. století dochází v důsledku rozvoje nových technologií, snadnějšího cestování a otevírání státních hranic ke zvýšené migraci lidí. Lidé odjíždějí do zahraničí za prací, studiem či poznáním nových zemí. V rámci těchto cest někteří z nich naleznou v zahraničí životního partnera, usadí se zde, uzavírají manželství a zakládají rodinu. Nezřídka se stává, že manželství těchto lidí končí rozvodem. Pocházejí-li z takového svazku děti, vyvstávají otázky, kdo se o děti bude nadále starat, kdo bude platit výživné apod. V některých případech se rodič rozhodne konfliktní situaci řešit tak, že se i s dítětem odstěhuje bez souhlasu druhého rodiče do jiného místa v rámci téže země, nebo se rozhodne odstěhovat do jiné země, a to zpravidla té, ze které pochází. Zde se chce i s dítětem usadit a legalizovat svůj pobyt. Takové přemístění, při němž dochází k překročení státních hranic, je považováno za mezinárodní únos dítěte. Základním dokumentem, který se problematikou mezinárodních únosů dětí zabývá, je Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která byla přijata 25. 10. 1980, a v současné době se k ní připojilo již 87 států. Haagská úmluva stanoví pravidla, podle nichž se postupuje v případě, že k mezinárodnímu únosu dítěte došlo. Ačkoliv Úmluva ve svém názvu používá pojem únos,...
|
|
|
Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé
Hakobjan, Suzana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Resumé Mezinárodní únosy dětí a mezinárodní právo soukromé Záměrem této práce je přiblížit čtenáři ne příliš známou, ale velice závažnou, problematiku mezinárodních únosů dětí a podat za tímto účelem celkový přehled o její právní úpravě. V této souvislosti jsou uváděny některé mezinárodní smlouvy, které mají v oblasti mezinárodních únosů dětí zásadní význam. Jde především o Haagskou úmluvu o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (dále jen Úmluva), ale také o Úmluvu o právech dítěte (dále jen ÚPD) a v neposlední řadě také o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen EÚLP). Tato práce představuje ucelenou a systematickou analýzu především Úmluvy, která je komplexní právní úpravou samotné problematiky únosů, jejímž cílem je navrátit unesené dítě zpět a působit preventivně proti únosům jako protiprávním jevům. Souběžné s tím podává přehled ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva v oblasti mezinárodních únosů a současně upozorňuje na některé nedostatky v právní úpravy v Úmluvě obsažené. Zároveň nabízí více pohledů na řešení některých konkrétních otázek, které mají v rámci ochrany dítěte zásadní význam a zároveň upozorňuje na protichůdné názory odborné veřejnosti a na nejednotnou aplikaci Úmluvy v praxi smluvních států. Tato diplomová práce je členěná do 7...
|
host ::
RSS.